O kobl�kovi
�ili kdysi v mal� chaloupce, na kraji vsi, a� u lesa,
dede�ek a babi�ka. Jednou r�no dostal d�de�ek chu� na
. A tak �el za babi�kou a poprosil ji: �Babi�ko, pros�
m t�, usma� mi dnes k sn�dani kobl�ek. Dostal jsem na n�j veli
kou chu�.� A babi�ka se dala do p��pravy kobl�ka.
Vzala trochu mouky, trochu smet�nky, vaj��ko a cukr, ud�lala t�sto
<
a na m�sle kobl�ek usma�ila. Pak ho polo�ila na okno, aby vychladl. Jen�e k
obl�ek byl neposeda. Chv�li kouk� nalevo, chv�li napravo, t�mhle je louka a tam v
es, tam je cesta, za n� les.
A u� se po t� cest� kut�l� pry� . Kut�l� do
uky, a� do lesa.
A potk� zaj�ce: �Kobl�ku, kobl�ku, j� t� sn�m!� A u� se olizuje.
�Nejez m�, zaj��ku, zazp�v�m ti p�sni�ku.� Zaj�c nastra�il u�i a kobl�ek se
dal do zp�vu: 
�J� jsem kobl�ek,
z mouky d�lan�,
smetanou m�sen�,
na m�sle sma�en�,
na okn� chlazen�.
D�dovi jsem utekl,
babi�ce jsem utekl,
a tob�, zaj��ku,
ute�u taky!�